Když přijde genetické inženýrství ...

Simulační model počítá efekty

Komerční pěstování geneticky modifikovaných (GM) řepek může v blízké budoucnosti proběhnout ve velkém měřítku. Do jaké míry se transgeny šíří krajinou? Kolik jsou ovlivněny jiné kultivační systémy nebo použití? Skupina vědců z Ekologického centra na Kielské univerzitě tyto otázky zkoumala pro pěstování řepky ve Šlesvicku-Holštýnsku. Dr. Wilhelm Windhorst dosud prezentoval výsledky na konferenci o koexistenci v Berlíně. V modelu biologické simulace bylo provedeno podrobné posouzení biologického základu a zásahu člověka pro oblasti malého rozsahu. Při výpočtech byly brány v úvahu nejen všechny typické kultivační metody, hustota pěstování řepky a regionální kultivační systémy. Zahrnuti byli také řepka olejná, divoká řepka a divoký kříženec. Databáze byla široká a sahala od veřejně dostupných informací o družicových obrazech (Landsat) po data z regionální zemědělské statistiky.

Za předpokladu 10% pěstování geneticky modifikovaných řepek a ve vzdálenosti 5 km od každého pole geneticky modifikovaných řepek by zůstala zbývající plocha 17% Šlesvicko-Holštýnska, kterou lze klasifikovat jako trochu nedotčenou. Případové studie kvantifikovaly dopad pěstitelů bez GMO v bezprostřední blízkosti polí GMO. U sousedních polí srovnatelné velikosti se obsah GMO v plodině konvenčního pole snižuje se zvyšující se velikostí pole. Z plochy o rozloze cca 15 ha zůstává obsah GM řepky pod 0,5%. Nepříznivé prostorové konstelace a přirozeně se vyskytující vyšší míra vzájemného oplodnění některých odrůd řepky mohou pomoci překročit imisní limit 15% řepky GM řepky, a to i při velikosti pole do cca 0,9 ha.

Výsev konvenčních obalů semen, např. 10 m širokých, je diskutován jako možné opatření ke snížení vstupu GM pylu do sousedních polí. Podle propočtů z Kielu může pěstitel GM řepky použít toto opatření ke snížení podílu GM řepky na sklizni sousedního neGM farmáře. To se děje nejúčinněji v oblasti malých nárazů.

Z modelových výpočtů také vyplývá, že pěstitel GM řepky musí počítat s dlouhodobými efekty. Po jednorázovém pěstování GM řepky je limitní hodnota 8 % GM řepky v porostu překračována v průměru až 0,9 let při následném konvenčním pěstování řepky. V extrémních případech nelze sklizeň řepky prodávat až 15 let bez označení GM. Vědci zdůraznili zvláštní roli, která bude monitorování v budoucnu přidělena. To je povinné jako součást schvalovacího procesu, aby bylo možné včas identifikovat nepředvídané účinky GMO. Dosud chyběla srovnávací analýza dopadů různých pěstitelských systémů na životní prostředí (např. dopad pesticidů a herbicidů na životní prostředí, spotřeba energie nebo synergické efekty regionálních pěstitelských komunit), aby bylo možné skutečně provést sociální posouzení možných problémy s GMO.

V neposlední řadě je proveditelnost koexistence především otázkou přesné analýzy nákladů a přínosů pěstování GMO. Na straně přínosů by se musely identifikovat a ekonomicky zhodnotit výhody pro pěstitele GMO. Vyčíslení externích nákladů na pěstování GMO bude pravděpodobně obtížnější. Křížení by narušilo svobodu rozhodování uživatelů půdy. Posouzení škody musí být provedeno individuálně pro každou společnost.

Zdroj: Bonn [ Britta Klein - aid - ]