Nová léčba střevních onemocnění

léčbě chronického zánětu selektivně imunologicky

Nové terapie mají ale léčba zánětlivých onemocnění střev (IBD), jako je Crohnova nemoc a ulcerativní kolitida a revmatismu výrazně zlepšila. Tzv biologickými selektivně zasahovat do zánětlivých procesů v organismu. Spolu s konvenční léčbou, která je založena na kortikosteroidy a imunosupresiva, umožňují lékaři snížit potíže pacienta na minimum.

Více než 300 000 lidí v Německu trpí chronickým zánětlivým Darm¬erkrankungen Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Průjem a křeče bolesti trápí pacienta. Recidivy omezit každodenní život postižených značně. Pacienti s chronickým IBD aktivního zánětu jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku rakoviny tlustého střeva. je považována za hlavní důvod pro sníženou bariéra mezi hostitelem a 100 bilionu střevních bakterií. I když léky, které zmírnění příznaků významně, ale neléčí těchto nemocí. Protizánětlivé kortikosteroidy například, může prorazit akutní epizody. Imunosupresiva prodloužit asymptomatické fáze potlačením obranyschopnost organismu, čímž se stabilizuje průběh onemocnění.

„Dlouhodobým komplikacím se však můžeme těmito léky vyhnout pouze v omezené míře,“ říká profesor Dr. med. Martin Zeitz z Charité University Medicine Berlin. „Nová imunosupresiva stěží snížila potřebu chirurgického zákroku u pacientů s Crohnovou chorobou.“ Lékaři doufají v pomoc biologů, kteří se používají asi deset let. Tyto biotechnologicky vyrobené látky specificky zasahují do zánětlivých procesů. Pro léčbu chronických zánětlivých onemocnění střev jsou v současné době schváleny dvě biologické látky, které inhibují poselskou látku „tumor nekrotizující faktor alfa“ (TNF-alfa). Tato signální látka zprostředkovává zánětlivé procesy v těle. U mnoha pacientů „blokátory TNF-alfa“ rychle potlačují zánětlivou reakci a prodlužují klidové fáze onemocnění o delší dobu.

Výzkum neustále vyvíjí biologické látky. Intenzivně také zkoumá vedlejší účinky těchto stále mladých léků. Biologové mimo jiné zvyšují náchylnost pacientů k infekcím. „Toto riziko však není vyšší než u konvenční léčby kortikosteroidy nebo imunosupresivy,“ vysvětluje profesor Zeitz. „V tuto chvíli bohužel nemůžeme vyloučit, že nové účinné látky zvyšují pravděpodobnost určitých nádorů,“ dodává gastroenterolog. Celkově se však nezdá, že by se riziko rakoviny terapií významně zvýšilo.

Pokyny pro léčbu zánětlivých onemocnění střev v současné době doporučují odstupňovaný přístup. Lékaři by měli nejprve předepisovat kortikosteroidy, poté imunosupresiva a nakonec biologika. „Existují počáteční náznaky, že včasná agresivní léčba může dlouhodobě zlepšit průběh onemocnění,“ říká profesor Zeitz. Kvůli nedostatečné datové situaci se však tato strategie zatím nedoporučuje. Lékaři by místo toho měli vyzkoušet individuálně přizpůsobenou terapii, aby byla aktivita onemocnění omezena na minimum.

„Změněné směry těchto onemocnění, ale také revmatoidní artritidy, jasně ukazují, že v oblasti zánětlivé medicíny dochází k velkým změnám,“ zdůrazňuje profesor Dr. med. Jürgen Schölmerich, předseda DGIM a 116. kongresu internistů. „Díky stále lepšímu porozumění původu se terapeutické přístupy také rychle rozvíjejí,“ říká regensburský internista. Chronický zánět je proto jedním z témat 116. kongresu interního lékařství DGIM, který se koná od 10. do 14. dubna 2010 ve Wiesbadenu.

Zdroj: Berlín [DGIM]